• HOME
• Asterix a Obelix
• Světoví géniové
• ABC komiks
• ABC speciál
• Pro nejmenší
• Erotické
• Scifi komiks
• Ostatní
• World of Warcraft
• Super hrdinové
• Simpsonovi

Hawking – Podivuhodný vesmír

Světoví géniové

Série Světoví géniové v komiksu

Stephen Hawking se narodil 8. 1. 1942 v Oxfordu v rodině s intelektuální tradicí. Jeho otec byl význačný lékař a biolog. Stephen se obzvláštní pílí nevyznačoval a jeho školní výsledky byly průměrné. Měl však brilantní matematické nadání a od dětství ho přitahovala fyzika. V sedmnácti letech začal studovat na Oxfordské univerzitě, dokončil ji během dvou let a přešel na Cambridge, kde se začal připravovat na doktorát z obecné teorie relativity. To, co jiní studenti počítali celé dny, Hawking dokázal vyřešit jakoby mimochodem za jediný večer. Bylo mu dvacet a čekala jej slibná budoucnost. Jenže právě v té chvíli přišel největší zlom v jeho životě. Hawking začal mít problémy s koordinací pohybu. Na začátku r. 1963 lékaři diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu (ALS). Je to nevyléčitelná genetická choroba pohybových nervů: Rychle se šířící ochrnutí těla, které do 3 let končí smrtí. Hawking propadl depresi, zapomněl na fyziku i doktorát. Brzy se ocitl na vozíku a čekal na smrt. Ale pak se vývoj nemoci kupodivu zpomalil - případ, který znají lékaři u ALS jen zcela výjimečně. Hawking překonal zoufalství. Pomohla mu v tom jeho první velká láska Jane Wildová. A protože se rozhodli vzít, Hawking potřeboval dokončit doktorskou disertaci. Téma (singularita a velký třesk) mu poskytl britský fyzik Roger Penrose. V r. 1966 Hawking skutečně obhájil doktorát a r. 1970 publikovali společně s Penrosem významnou práci o vzniku našeho vesmíru. Hawkingova nemoc ale pomaličku postupovala. Jeho řeč byla od konce 70. let nesrozumitelná a nakonec přestal mluvit úplně. Komunikuje pomocí počítače s řečovým syntezátorem, který ovládá jediným pohyblivým prstem.

Hlavním tématem Hawkingových prací se stalo teoretické studium černých děr. Hawking učinil v roce 1975 jeden z nejvýznamnějších objevů moderní astrofyziky: Kvantové vypařování černých děr. Jeho výpočty ukázaly, že černá díra není ve skutečnosti úplně černá. Kvantové zákony způsobují, že se na horizontu neustále rodí částice, které odnášejí část energie černé díry. Tímto procesem černá díra postupně ztrácí svou hmotu a zmenšuje se. Zprvu nesmírně pomalu, ale ke konci vypařování doslova exploduje. V té době Hawking vyučoval na cambridgeské univerzitě a stal se také členem britské Královské společnosti (Akademie věd). V r. 1979 získal v Cambridgi prestižní lucasianskou profesuru matematiky, kterou kdysi zaujímal Isaac Newton. Při přebírání této profesury pronesl slavnostní přednášku na téma: Je v dohledu konec fyziky? Vyjádřil v ní své přesvědčení, že se v brzké době podaří vytvořit novou univerzální teorii, která překoná propastný rozpor mezi obecnou teorií relativity a kvantovou mechanikou.

Ani těžká nemoc a postižení mu však nezabránily, aby se pustil do psaní populárně naučné knihy Stručná historie času. Vyšla v r. 1988 a zaznamenala naprosto překvapivý a nevídaný úspěch. Další informace o Hawkingových teoriích a jeho životě se můžete dočíst v knížce, kterou napsal teoretický fyzik Joseph P. McEvoy, Stephen Hawking.